Historie diamantů

Diamant je tvořen atomy uhlíku, které  jsou  spojeny krátkými  pevnými  vazbami v krychlové krystalické mřížce, kdy krystalizace probíhá za vysokého tlaku přes 70 tun na  centimetr čtvereční a  teplotě  přes 1300 °C, což  odpovídá podmínkám v hloubkách 200 km pod povrchem země.

První diamant byl nalezen v Indii, která byla jediným zdrojem diamantů až do 18. století. Ze starověké literatury  můžeme uvozovat, že již asi  300 let př. n. l. existoval čilý obchod  s diamanty  a dokonce z  diamantových  transakcí musela být placena daň z obratu. Šlo samozřejmě  o surový, neopracovaný diamant, protože až do přelomu 14. a 15. století nedokázal nikdo surovou diamantovou hmotu opracovat. Také diamantové šperky se osazovaly neopracovanými kameny.

Pohledný tvar  krystalu a  jeho průhlednost byly v té době velmi ceněny. Všechny diamanty, které byly považovány za krásné, tedy čisté a ve tvaru dokonalého osmistěnu,patřily vládci a zůstávaly v zemi. Ostatní kameny byly exportovány.

Co vlastně motivovalo lidi vlastnit a za vysokou cenu nakupovat a prodávat předmět, který nemohli nijak zpracovat, nebo použít? Jistě to bylo kouzlo a krása, vycházející z dokonalého, čistého diamantu. Také to byl (a stále je), nejtvrdší nerost. V antickém Řecku pokládali tyto bájné kameny, dovezené ze vzdálené cizí země za úlomky na zem spadlých hvězd, nebo také za slzy bohů.

Ve 14. století byly čiré osmistěny leštěny na podložce ze dřeva nebo mědi, pokryté diamantovým prachem. Byl to však zdlouhavý proces. Později se nepravidelné krystaly začaly dělit štípáním. Kameny měly nejčastěji tvar pyramidy a  byly zasazovány  do  prstenů.  Na konci  15. století  se objevily  brusy ve  tvaru kosočtverce, čtverce a obdélníku. Zbytky po štípání byly taktéž používány do šperků a náboženských předmětů. Větší odštěpky byly broušeny do rozet s pěti až devíti ploškami.
V 17. století nastala éra broušení do rozmanitých tvarů. Je znám broušený diamant, který měl ve vlastnictví Ludvík XV a jenž mu měl tvarem připomínat rty markýzy de Pompadour.

Popularita diamantů prudce vzrostla zejména v 19. století díky většímu objemu těžby,pokroku technologie broušení a v neposlední řadě i vzrůstu světové ekonomiky. Od té doby začaly být diamanty považovány za symbol bohatství i za ekonomickou pojistku v krizových obdobích života.

V  polovině 19. století v USA přichází díky Henry Morsemu první moderní briliantový brus.